| | |                          | | |
rivals
HC Horní Suchá
datum : 31.07.2019 - 20:34:57 | napsal : M. Chlup | kategorie : HCHS

Rozhovor s novým kapitánem týmu Marianem Ciencialou

Ahoj Mariane, díky že jsi přijal pozvání na tento rozhovor. Řekni nám něco o sobě

Od kolika let hraješ hokej?

Ahoj, díky za pozvání, no pamatuji si, že jak jsem chodil do školky a hráli jsme si venku, tak každý nafasoval nějakou hračku a mně padly do oka takové ty teď už retro brusle se dvěma kolečkama vepředu a vzadu, a od toho dne mě od toho nešlo odtrhnout. A tak mě rodiče napsali v 5ti letech na hokej.

Kdo je/byl tvým hokejovým vzorem?

Od malička to byl Jágr, jak hokejově tak i lidsky, svými postoji k životu, politice a hlavně je silně věřící jako já. Jinak se mi vždy líbili bruslicí typy jako byl Bure nebo Afinogenov.

Na jakém postu tě uvidíme v sezóně hrát?

To záleží na trenérovi, podřídím se všemu, ale ke konci sezóny mi to sedělo v obraně, takový útočící obránce :)

Budeš nosit číslo 8. Proč zrovna osmička?

Jsem narozený na den žen, ale to číslo už bylo obsazené, takže zbyla 8čka :)

Jsi profesí kuchař. Jaké je tvé oblíbené jídlo?

Miluju indickou kuchyni a hlavně chicken korma je nebe v puse, a jinak jsem milovník sladkého, takže bramborové šišky s mákem. 

K dobrému jídlu nesmazatelně patří i nějaké dobré víno, pivko nebo něco tvrdšího. Co preferuješ?

No já alkohol vůbec nepiju, ale doporučil bych zubra 11 :)

V minulosti jsi dělal kromě hokeje i rychlobruslení. Kdy a proč si skončil s hokejem a proč si se dal zrovna na rychlobruslení? Tento sport je v ČR celkem specifický a do podvědomí lidí se dostal díky skvělé Martině Sáblikové. Řekni nám o něm trochu více. Jak ses k němu dostal, kde a jak se trénuje, jak dlouho jsi byl rychlobruslařem a byl jsi i na nějakých mezinárodních akcích? Co vše tento sport obnáší?

S hokejem jsem skončil ve 13ti letech, hrál jsem v Třinci, ve své kategorii jsem převyšoval a tak mě dali hrát s o rok staršíma klukama. Na turnaji ve Stockholmu, kde jsme dokonce hráli s o rok staršíma, jsem byl na děleném prvním místě kanadského bodování v našem týmu. Bohužel starší bratr, který taky hrál hokej, po zákroku skončil v nemocnici, rodiče dostali strach a chtěli, abych taky skončil. Bohužel se tak stalo a ve 13ti mě dali na atletiku, kde jsem sice sbíral medaile i například z MČR dorostenců, ale nebavilo mě to. Pořád mě to táhlo na led. Později jsem se dozvěděl, že prý 2 roky lidé z vedení třineckého hokeje jezdili za rodičema do práce je přemlouvat, abych se vrátil. Alternativa, i když v pozdějším věku 21 let, se mi podařilo dostat na zkoušku k trenérovi rychlobruslařů panu Novákovi. Po 3 měsících tréninků jsem v Italii zajel na svých prvních závodech jen pár vteřin horší čas, než limit B na světový pohár. A skupinu jezdilo 30 nejlepších na světě, B taky, a tak jsem se probojoval do týmu Martiny Sáblikové. Začala obrovská dřina a kolotoč soustředění v zahraničí. Trénovali jsme hlavně v Italii a Německu, taky Polsku. Byl jsem republikově na 4 místě a světové poháry jezdili vždy tři nejlepší. Byl jsem náhradník v případě, že se někdo z kluků, kteří jednoduše byli lepší v té době, zraní nebo onemocní. Závody jsem absolvoval v Itálii, Polsku a v Německu jsem dokonce měl to štěstí, že mě nalosovali s olympijským vítězem Holanďanem Svenem Kramerem. Byl to neskutečný zážitek. Zážitků bylo hodně od rybníkového závodu ve Žďáru, kde jsme nejdříve museli odhrabat sníh, až po závod v Italském Collalbu v -17°C na venkovní dráze. Trénovali jsme 3-4 krát denně, měli jsme přísný režim, super partu. Celkově jsem ho dělal až do 26 let, kdy jsem se těžce svalově zranil. 

Jaké máš záliby kromě hokeje? U čeho dokážeš relaxovat?

No miluju sport, skoro jakýkoliv. Rád bruslím, hraju tenis, golf, kolo. To je pro mě relax. Taky hudba a duo Šíp a Kraus. 

Tuto sobotu proběhla týmová Barbecue Party s hojnou účastí hráčů včetně partnerek a dětí. Jak se ti akce v pozici dvorního kuchaře týmu líbila?

Byl jsem mile překvapený z pěkného prostředí, akce byla opravdu super, plna her, zábavy a jsem taky rád, že i ostatní lidi mě zase poznali z jiné pozice a celkově jsem měl pocit, že nás to sloučilo. 

Na akci jsi byl hlasováním přítomných hráčů zvolen kapitánem týmu. Jak ti role kapitána sedí a jak velkou cítíš zodpovědnost? V minulé sezóně tě fanoušci párkrát s Céčkem na hrudi mohli vidět.

V prvé řadě jsem to fakt nečekal, protože v týmu jsem pořád nováček. Na druhou stranu to beru vážně a děkuji za tu šanci. Minulou sezónu mě to svazovalo, až moc jsem chtěl a nedařilo se mi tolik, jak bych chtěl. Jsem rád, že jsem si tím prošel a teď věřím, že využiju tu zkušenost a budu platný nejen na ledě. 

Jak bys, z pohledu kapitána, zhodnotil loňskou základní část?

Dobrý start do sezóny, pak si myslím, že jsme se uspokojili a jak se nedařilo, tak jsme hledali chyby jeden na druhém, místo toho, aby každý začal u sebe. Na konci základní části jsme se postupně začali vracet i duchem k začátku sezóny.

Co říkáš na týmový výkon v playoff, ve kterém jsme ve čtvrtfinále nestačili na vítěze základní části Dynamo Havířov?

Playoff musím říct, že nám sedlo. Jeden bojoval za druhého, konečně byl zase ten bojový duch v kabině a herně jsme soupeře přehrávali. Oni vystřelili na bránu až po 18 minutách hry. Cítil jsem, že z nás mají obrovský respekt, ale nakonec postoupili oni. Takový je sport. 

Který zápas z loňské sezóny ti utkvěl v paměti a proč?

Bylo jich více, ale asi hned ten první, kdy trenér vzal time-out v poslední minutě a dokázali jsme zápas strhnout.

Dopřál sis po sezóně nějakou dovolenou? S kým a jak jsi ji trávil?

Ne, bohužel ne. Měnil jsem práci a tak jsem byl zavřený v kuchyni. 

Nyní probíhá letní příprava. Řekni nám, jak probíhá tvá letní příprava a to jak po fyzické tak i psychické stránce.

Měl jsem nějaké zdravotní problémy, ale postupně jsem se dostal k tréninku. Jedu osvědčený model. Vím, co mi sedí a co teď potřebuju, takže hlavně jezdím kopce na kole, protože vím, že pak se mi bude jezdit lehčeji. Psychicky se zase nabíjím výhrami v tenise :) 

Radim Lacman bude pokračovat v roli hlavního trenéra týmu. Jak se ti s ním spolupracuje?

Musím říct, že jak trenér nebyl na střídačce, tak jsem měl pocit, že mi pořád něco chybí a měl jsem tendenci se pořád otáčet za sebe. Měl jsem v životě tvrdé kouče a jsem zvyklý prostě, že co trenér řekne, to dělám a Radimovi jsem uvěřil tomu, co říká. Sedl mi, jak se říká, od začátku a je to ta nejlepší zprava, že pokračuje. 

Ujal ses role kondičního trenéra HCHS. Jak hodnotíš probíhající letní přípravu?

Chtěl jsem prostě jen nemluvit, ale něco proto udělat a nejde tak o to natrénovat, ale rozpumpovat ostatní k tréninku. Snažím se taky předat něco málo, co jsem se naučil jak už v oblasti techniky bruslení, tak i oblasti fyziologie. Škoda jen, že nechodí více lidí. 

Tým prošel oproti loňsku velkou proměnou. Někteří hráči odešli do nově vzniklého havířovského amatérského celku. Co si od nových a stávajících hráčů slibuješ? Myslíš, že se už tvoří opravdová kostra týmu?

Myslím, že je dobře, že se tým vyčistil. Jestli to tak kluci cítili, tak je to lepší, než štěkat po sobě. Ano, myslím si, že kostra týmu se tvoří, od všech bych si přál více poslušnosti od příkazů trenéra. 

Do týmu přišel zkušený brankář Michal Heczko, který několik let chytal v amatérské Kopřivnické lize. Záda mu bude krýt duo Waldemar Werner a Radek Střižík, kteří v týmu chytali i v loňské sezóně. Co od této trojice očekáváš?

Michala jsem viděl v jednom přátelském zápase a byl jsem z něho nadšený. Rado je super kluk, který šel nahoru každým zápasem, mrštný gólman a na Waldkovi jsem si cenil to, že i když zrovna nechytal, tak jak mohl, tak přisel a povzbuzoval tým na střídačce.

Po loňské sezóně byl tým částečně nucen změnit logo. Jak se ti nové logo líbí?

Přiznám se, že jsem spíše konzerva a na změny si zvykám delší dobu, ale má v sobě historii a to se mi líbí.

Od nadcházející sezóny bude mít SHL 12 týmů. Soutěž se bude hrát na dvě konference po šesti týmech. V každé konferenci postoupí do playoff 4 týmy a vítězové konferencí budou hrát proti sobě ve finále SHL. Co říkáš na nový formát ligy?

Super nápad. Jsem rád, že jsme v konferencji J I zní to suprově!!! 

Děkuji ti za rozhovor a do nadcházející sezóny ti přeji, ať se ti vyhýbají zranění, hodně štěstí a úspěchů. Ať se ty i celý tvůj tým hokejem baví.

Taky děkuji za důvěru a trénujte! 

© 2017 Charlie Birch | Veškerý materiál je ve vlastnictví HC Horní Suchá